Reforma Národního parku Šumava a co dál ?

Návštěvy různých částí Šumavy naše rodina podniká podle možností . Zážitky jsou různé, ale po návštěvě Luzenského údolí byla naše nejmladší část rodiny spíš zděšena. Suchý les široko daleko byl vážně zážitkem na hodně dlouho.Myslel jsem si, že je to jen pásmo, které jsme nedokázali zachránit, ale časem jsem zjistil , že pravda je uplně jiná.

Národní park Šumava (NPŠ) byl zřízen pro zachování a další zlepšení životního prostředí. Stav současného vývoje je však spíš jeden ,,suchý" otazník .Původní experiment , který má stále svoje stoupence , nezasahovat proti kůrovci, je hrozbou nejen pro lesní porost samotný , ale zároveň i pro drobný článek NPŠ a tím je člověk .Na jedné straně se vytvářejí "zážitkové trasy" /mimochodem zážitek to opravdu je/ na straně druhé se vzniklý problém řeší uzavíráním některých stezek.To vše opravdu zlepšuje obraz dané situace. Nejsem odborník . Ale proč taky , když ani ti nejsou jednotni. Snad by mohlo někoho uklidnit ,že I.zóny jsou ,,jen"cca 12% plochy NPŠ .Při zjištění, že se uvažuje o zvětšení na cca 40 % je jen slabou útěchou slib, že v těchto nových částech nebude na nějaké překlenovací období striktně dodržován bezzásahový režim. Otázka je jen , jak dlouhé období to bude .Tvrzení , že si příroda pomohla již dříve sama je sice pravda , ale před 100lety měla alespoň šanci . Dnešní stav životního prostředí jí dává jen malou šanci na úspěch.Budu jen rád pokud budoucí čas nepřinese jednotvárnost do cestování po Šumavě , kdy bude jedno jestli jsem na Kvildě , Volarech či snad Březníku.

Snad ještě na závěr alespoň části otevřeného dopisu obcí, na jejichž území leží Národní park Šumava, předsedovi vlády ČR, panu Jiřímu Paroubkovi.

.............obce dlouhodobě a opakovaně vyjadřují své obavy o zachování přírodních a kulturních hodnot, které byly v roce 1991 důvodem pro vyhlášení NPŠ. Zdůrazňují přitom, že právě v uchování a zlepšení přírodního prostředí NPŚ vidí základní předpoklad trvale udržitelného rozvoje celého regionu.

V posledních letech se však v důsledku omezování zásahů (ze strany MŹP) proti šíření škůdců (lýkožrouta smrkového) rozšiřují plochy suchého lesa v polohách , kde v reálném čase nelze očekávat obnovu jeho skutečně původního přirozeného stavu.

Obce zásadně odmítají navrhovaný koncept NPŠ jako laboratoře pro nezodpovědné ověřování různých hypotéz se všemi riziky , které takovéto experimenty představují a jejichž vyhodnocením by se mohli zabývat až naši potomci po několika staletích . I ve vztahu k evropské veřejnosti považují obce NPŠ za svoji odpovědnost uhájit ,,Zelenou střechu Evropy" pro současné i budoucí generace.